Lyžařský výcvikový kurz 2012

     V sobotu 8. ledna 2012 jsme brzy ráno již všichni netrpělivě přešlapovali před školou se svými zavazadly (a hlavně lyžemi). Za chvíli přijel autobus, my do něj nasedli a rozjeli se směr Javorníky, horská chata Kohútka. Cesta uběhla rychle a my zastavili na parkovišti. To jsme ovšem netušili, jak dlouhá cesta  (pěšky) nás ještě čeká, než budeme skutečně v cíli. Prvních deset minut jsme byli plní optimismu, ke konci cesty nás dobrá nálada opouštěla.  Když jsme konečně přišli k chatě, velice se nám hodily řízky, kterými nás rodiče vybavili z domova. Hned jsme je vybalili a snědli. Mezitím přijel traktor s našimi zavazadly. Kluci udělali řetěz a nanosili zavazadla do chaty.

     Rozdělili jsme si pokoje a začali s vybalováním. Postupně jsme se seznámili s chatou, která měla být na týden naším domovem.  Pak jsme se oblekli do lyžařského a šli se podívat na svah, kde jsme se také rozdělili do družstev. Po hodině jsme se vrátili do chaty a už se těšili na večeři. Po ní následoval denní rozkaz a různé zábavné hry. Večerku jsme měli ve 21.00 hodin.

     Na druhý den jsme byli už v devět hodin ráno před chatou nastoupeni po družstvech a šli jsme lyžovat. V poledne jsme se vrátili, poobědvali jsme a odpočinuli si. Po odpoledním klidu jsme se vrátili na svah a lyžovali až do čtyř hodin odpoledne. Takto podobně probíhaly i dny další a ani jsme se nenadáli a byl tu konec našeho pobytu. Zatímco první den jsme z parkoviště do kopce téměř nemohli dojít a cesta se zdála nekonečná, cesta dolů byla neskutečně rychlá. A pak jsme nasedli do autobusu a jeli do Bzence. Domů se nikomu nechtělo. Když jsme přijeli ke škole, už na nás čekali rodiče, vyzvedli jsme si zavazadla a rozešli se do svých domovů.

     Na lyžařském kurzu se nám velmi líbilo a kdyby to šlo, hned bychom jeli znovu.

Fotogalerie k článku